Deep dance - tanec

03.12.2018

Taneční cesta do skrytých zákoutí naší duše.

Tanec je příležitost vnímat sebe samé jinak než přes filtr hodnotící mysli. Naše mysl by měla sloužit nám, nikoliv my jí. Neměli bychom se přizpůsobovat tomu co si myslíme o sobě, o tom co jsme a jací jsme. Hodnotící myšlenky nám způsobují utrpení. To co se naší mysli líbí se snažíme udržet a co není dost dobré, se snažíme odstranit. Tento přístup nás rozštěpuje. Lépe řečeno, udržuje nás v rozštěpeném stavu, který bez našeho přičinění vznikl v nejrannějších chvílích dětství a pravděpodobně ještě dříve. 

Vědomý, meditační tanec, kdy se koncentrujeme na sebe, na své prožívání, na vnímání, na pocity je velice intimní setkání sama se sebou. Jsme si tak blízko, jak jen si dovolíme být. Můžeme jasně zažívat, jak se vnímáme. A můžeme své tělo uvolnit, aby vyjadřovalo, aby tančilo, aby projevovalo nás samé formou, způsobem, který  je osvobozený od kontroly mysli. 

Učíme se být v pozici svědka sebe samé. Pozorujeme a současně pozorované tančíme. Pozorujeme, jak moc chceme do tance zasahovat, jak chceme tančit jinak, "lépe". A nebo možná, že nechceme tančit vůbec. Učíme se oddělit názory, instrukce, kritiku, nebo naopak chválu od našeho tance. Pozorností na tanec odvádíme pozornost od mysli. Podporujeme svého vnitřního tanečníka, aby tančil, bez ohledu na názory vnitřního kritika. Naše mysl prostě hodnotí, kritizuje, chválí a zavrhuje. To je její přirozenost. Ale rozdělováním na dobré a špatné, přijatelné a odmítané, jsme se vnitřně rozlomili. Propojením se s tělem, získáváme zpátky svou dávno zapomenutou zkušenost celistvosti. Jsme tací, jací jsme. Není potřeba cokoliv měnit, vše je jak má být. To je prožitek, tělesný pocit, vědomí. Je to hluboká jistota v buňkách. 

Záměrem otevřených lekcí tance Deepdance je učit se nořit se do tohoto stavu vědomí, zůstávat tam a zase vyplouvat. A vynášet si na hladinu běžného vědomí poznání o podstatě sebe samých. Na toto poznání máme tendenci zapomínat.  Učíme se jej tedy udržovat živé